Vše pro návštěvníky - termíny jízd, cesta k nám, naše služby, ceník...

Jelikož přestavba tratě postupuje ze Zbýšova a dosáhla asi poloviny délky, je nástupním místem do vlaků Regionální úzkorozchodné železnice vždy Zbýšov, areál bývalého dolu Jindřich II. (GPS 49°9'54.703"N, 16°21'6.043"E) Odtud vyjíždějí vlaky zatím do Babic u Rosic a zpět. Po ukončení přestavby bude trať pojížděna v celé trase až na nádraží ČD v Zastávce u Brna, kde bude návaznost a přestup na vlaky ČD. Do té doby ale doporučujeme přijet do Zbýšova.

Pokud jedete vlakem, je nutné vystoupit v Zastávce u Brna. Od každého vlaku jezdí autobusy IDS JMK, které mají stanoviště před nádražní budovou. Použijte linky 153 a 421, vystupte ve 2. zastávce - Zbýšov, Sička (jízdní doba cca 5 minut). Tato zastávka je cca 50 metrů před vchodem do muzea - nástupního místa do vlaku úzkorozchodné železnice, jejíž přejezd přes silnici uvidíte před sebou hned po vystoupení z autobusu. Zastávka autobusů opačného směru (pro ty, kteří přijíždí ze Zbýšova / Oslavan / Ivančic nebo odjíždí zpět do Zastávky u Brna) je situována na stejném místě.

Pokud jedete autem a použijete dálnici D1, pak je nejlepší sjet na Exitu 182 Kývalka, pak po silnici č. 23 přes Rosice do Zastávky u Brna, tam odbočit vlevo po silnici č. 395 přes Babice u Rosic (na začátku obce odbočit vpravo) směr Zbýšov,část Sička. Zde je pro automobilisty je k dispozici travnaté parkoviště přímo před bránou muzea s kapacitou cca 40 vozů. Další  tentokrát asfaltová plocha se stejnou kapacitou je vzdálena cca 100 metrů - jde o parkoviště před vrátnicí bývalého dolu JIndřich II.

Na kole k nám lze dojet po cyklotrase č. 5173. Jízdní kola jsou přepravována zdarma, je však třeba sdělit včas tento požadavek pokladníkovi / výpravčímu, neboť v osobních vlacích nejsou snadardně řazeny nákladní vozy. Vozy lze do vlaku přidat pouze ve stanici Zbýšov.

Kdo si chce udělat krátkou pěší vycházku, může k nám z nádraží v Zastávce u brna dojít pěšky (cca 2,9 km). Podél části bývalé vlečky vede lesní cesta.

Celý areál muzea - nádraží Regionální úzkorozchodné železnice je bezbariérový, vozidla však vzhledem ke své konstrukci nebo stáří pochopitelně ne. Lze však vždy domluvit např. uschování kočárku v uzavřeném objektu nebo asistenci při nakládání invalidního vozíku na vlak Regionální úzkorozchodné železnice.

Pro rodiny s dětmi, jednotlivce či malé skupiny návštěvníků jsou asi nejvhodnější jízdy pro veřejnost - zde je jistota pevného jízdního řádu a termínu konání akce dlouho dopředu. Nejen děti se vždy rádi účastní jízd historických vlaků (nejen) s parními lokomotivami, obzvláště, když se rozměry stroje zmenší natolik, že připomíná model či hračku, přičemž však neztrácí historickou hodnotu, eleganci a sílu, pro něž je obdivován. Ale už z něj ti nejmenší nemají strach, jako když se rozjede stotunová lokomotiva s rychlíkem na hlavním nádraží. Právě cestování malým úzkorozchodným vláčkem rychlostí max. 20 km/h pěknou krajinou v otevřených krytých výletních vozech lze jen doporučit nejen dětem, ale i mnohým dospělým.

Modely různých měřítek se střídají a někdy jsou i současně provozovány při jízdách pro veřejnost, kdy jsou mezi dětmi málem populárnější než skutečná vozidla Regionální úzkorozchodné železnice (což jsou vlastnětaké takové ,,přerostlé modely“ v měřítku cca. 1:2,4 ). I to vysvětluje jejich oblibu u nejmenších…Modely v měřítku 1:20 zase návštěvníkovi jízd pro veřejnost připomenou dávno zašlou slávu a eleganci lesních, zemědělských, důlních, lomových a jiných průmyslových úzkorozchodných železnic a krásu jejich vozidel, kterou jsme si uvědomili často až dávno po jejich zániku a náhradou dopravními pásy...Velmi rozšířená modelová velikost H0 (1:87) zase připomene poválečná léta nejen českých státních drah.

Vozidla Regionální úzkorozchodné železnice patří k tomu nejmenšímu, co lze u nás na kolejích potkat, a přitom ještě nejde o model, ale o skutečnou železnici, jaké léta zajišťovaly dopravu cihelen, lomů, dolů, hutí, chemiček, tedy objektů běžně veřejnosti nepřístupných. Zvláštní poezie těchto malých vláčků tedy zůstala celá desetiletí před všemi utajena. O něco romantičtější lesní železnice měly někdy štěstí v podobě muzejního zachování krátkých částí svých často velmi rozsáhlých sítí. To se podařilo např. na Slovensku, v ČR k tomu nikdy nedošlo. Regionální úzkorozchodné železnice ze Zbýšova do Zastávky dávno nespojuje doly s jejich haldami a věžemi, ale po výjezdu ze skalnatého údolí pod Babicemi překoná mohutným zářezem horizont a pak se vine mezi lukami a poli do Zbýšova. Dráha tak ztratila atributy uhelné vlečky a získala spíš charakter lesní želez-nice. V těsné blízkosti jsou cyklotrasy, naučná stezka nás provede historií bývalého Rosicko-oslavanského uhelného revíru, výlet můžeme ukončit návštěvou zbýšovského aquaparku či zámku v Oslavanech, kde je i muzeum hornictví a energetiky včetně funkčního velínu oslavanské parní elektrárny nebo sklepení upraveného jako štola štola uhelného dolu se vší dobývací technikou včetně důlní lomotivy a vozů pro horníky.

Děti i dospělí rádi přihlíží jízdám parních lokomotiv, které vždy symbolizovaly sílu i rychlost, historii i pokrok, vše navíc s mohutnými zvukovými a obrazovými efekty.Vzhledem k vzácnosti těch strojů a vysokým nákladům na jejich provoz se však s tímto představením sil ohně, vody a kovu na normálněrozchodných (státních) drahách setkáváme stále vzácněji. Servis a spotřeba lokomotiv o váze až 100 tun a výkonu stovek koní představují pro provozovatele i zákazníka stále větší problém.Pořádá li se objednaná jízda u menšího dopravce na soukromé (úzkorozchodné) dráze, bude pak podstatně levnější a tím dostupnější i pro menší skupiny zájemců, školní výlety, turistické spolky apod. Na Regionální úzkorozchodné železnici mají mateřské, základní a střední školy z cen objednání zvláštních vlaků slevu 20 % a k tomu jistotu programu připraveného ,,na klíč” a na míru svým požadavkům.

Vozidla Regionální úzkorozchodné železnice patří k tomu nejmenšímu, co lze u nás na kolejích potkat, a přitom ještě nejde o model, ale o skutečnou železnici, jaké léta zajišťovaly dopravu cihelen, lomů, dolů, hutí, chemiček, tedy objektů běžně veřejnosti nepřístupných. Zvláštní poezie těchto malých vláčků tedy zůstala celá desetiletí před všemi utajena. O něco romantičtější lesní železnice měly někdy štěstí v podobě muzejního zachování krátkých částí svých často velmi rozsáhlých sítí. To se podařilo např. na Slovensku, v ČR k tomu nikdy nedošlo. Regionální úzkorozchodné železnice ze Zbýšova do Zastávky dávno nespojuje doly s jejich haldami a věžemi, ale po výjezdu ze skalnatého údolí pod Babicemi překoná mohutným zářezem horizont a pak se vine mezi lukami a poli do Zbýšova.Dráha tak ztratila atributy uhelné vlečky a získala spíš charakter lesní železnice. V těsné blízkosti jsou cyklotrasy, naučná stezka nás provede historií bývalého Rosicko-oslavanského uhelného revíru, výlet můžeme ukončit návštěvou zbýšovského aquaparku či zámku

Vozidla Regionální úzkorozchodné železnice mnohdy připomínají model či hračku. Tomu napomáhá i pestrost původních nátěrů některých vozidel, která mají často velmi kompaktní a přívětivé rozměry. Jejich bytelné ovládací prvky zase přímo lákají k uchopení. Do většiny vystavených lokomotiv je dovoleno  vstoupit, což zejména dětští návštěvníci ocení i proto, že ve většině muzeí není dotýkat se exponátů dovoleno. Pro starší zájemce může být zajímavé vidět historické a zvláště parní stroje v chodu, přičemž jsou dobře vidět  základní principy jejich funkce. ,,Pohádková“ železnice malých vláčků je tedy i živou, trojrozměrnou a interaktivní učebnicí fyziky a historie...

Děti uvítají možnost si většinu vystavených mašinek důkladně osahat, přičemž málokdy opomenou vyzkoušet zvonec na elektrické lokomotivě či houkačky na motorových. Pro nejmenší nebo pro všechny, které železniční vozidla omrzí, je samozřejmě vždy k dispozici klasická infrastruktura jako pískoviště, houpačky apod. Pro starší či hladovější je trvale také k dispozici ohniště k opékání špekáčků.

Redionální úzkorozchodná železnice je uhelná vlečka z roku 1868 od roku 2005 přestavovaná z normálního (1435mm) na úzký (600mm) rozchod, což je unikátní samo o sobě. Tím nabízí stavební prvky pro úzkokolejky netypické : náspy, hluboký zářez, mosty, přejezdy s výstražnými kříži... Také střídá naprosto odlišné exteriéry : skalnaté údolí, hluboký les a nakonec se vine na náspu mezi poli. Dráha se též může pochlubit stoupáním až 35% o, což ji v době vzniku řadilo k nejstrmějším ve střední Evropě. Při rozjezdu těžších vlaků si tak můžeme vychutnat mohutné výfuky 80 koňských sil parního stroje lokomotivy BS 80 v plné síle….

Kromě osobních vozů jsou k dispozici i nákladní uzavřené, nízkostěnné, klanicové i výklopné vozy. Právě tyto vozy na sypké materiály tvořily léta páteř typické vnitrozávodní dopravy každé větší dopravní stavby, lomu, pískovny, cihelny, hutě a vůbec všech velkých průmyslových areálů než byly úzkokolejné železnice od poloviny 20. stol. nahrazovány nákladními auty, pásovými dopravníky či jinou manipulační technikou. Zvláštní skupina jsou důlní lokomotivy a vozy tvořící soupravy typické pro hornictví 2.pol.20.stol.Ve sbírce nejstarší lokomotiva a shodou okolností i nejstarší vůz jsou z roku 1908.To umožňuje sestavit věrohodné soupravy vlaků z různých období celého 20. století. Těžiště sbírek je však především v poválečném období, kdy u nás došlo k největšímu rozmachu sériové výroby úzkorozchodných lokomotiv a vozů pro průmyslové dráhy. To dokumentuje ucelená vývojová řada motorových lokomotiv středního výkonu (30ks) vyráběná od 50.let v ČKD - typy BN 30 (1953), BN 30U (1959), BN 30R (1961) - typy nejčastěji provozované na většině československých povrchových průmyslových  drah. Zajímavé jsou rovněž stroje ojedinělé konstrukce například spojnicová BN 60 (ČKD 1952) - jediný dochovaný kus tohoto typu nebo BNE 25 a BNE 50 (ČKD z let 1950 a 1952) zajímavé nejen na svou dobu jedinečným elektrickým přenosem výkonu. K nejstarším motorovým lokomotivám patří typ MD2 legendárního výrobce Orenstein & Koupel z roku 1940. Z tohoto typu pak celá výše zmíněná vývojová řada dvouválcových 30ks lokomotiv vychází, což lze při jejich srovnání pěkně vidět. Nejzajímavější jsou kromě parních lokomotiv ale i neprávem trochu opomíjené lokomotivy elektrické (na 220V=) pocházející se svými plošinovými vozy a cisternou z rušeného velmi starého a atypického provozu  závodní úzkokolejky ve Spolchemii v Ústí nad Labem,odkud byly do muzea převezeny lokomotivy všech tehdy tam provozovaných typů, aby ve Zbýšově utvořily kolekci, která ve střední Evropě nemá obdoby. Právě lokomotiva Siemens z roku 1908 je po opravě nejstarší provozuschopnou lokomotivou ve sbírkách muzea.

Mimo jízd pro veřejnost v předem daných termínech lze kdykoli objednat prohlídku muzea a jízdu zvláštního vlaku bez ohledu na denní či roční dobu. Populární jsou hlavně noční a zimní jízdy. Trakce (parní, motorová, elektrická a typ lokomotivy je zcela na přání zákazníka, stejně jako průběh celé akce. Je možné např. i na trati vyčkat nasvícení scény sluncem apod., což je podstatné i pro profesionální filmové štáby. To je možné proto, že objednáním jízdy si zákazník vlastně pronajme na určenou dobu vlak, nádraží i celou železniční trať jen pro sebe, což je na státní dráze velmi drahé a mnohdy zcela nemožné.

Pro fotografy zajistíme bufet na svém nádraží, přímo ve vlaku či stravování / ubytování ve Zbýšově. Pro fotografování i přepravu zajistíme na přání historická i současná silniční vozidla včetně autobusů či rezervaci zvláštních vozů na pravidelných vlacích ČD nebo jízdy historických parních i motorových vlaků kdekoli po síti ČD či vozidly jiných dopravců za zajímavé ceny.

Nádraží muzea - areál bývalého dolu JIndřich II. je dostatečně rozlehlé a vybavené narůzné (foto) akce s pózováním všech historických železničních, silničních i stavebních strojů v jejich domovském industriálním prostředí…
 

Regionální úzkorozchodná železnice i se svým zázemím - nádraží muzea ve Zbýšově si poradí se všemi mimořádnými akcemi jako jsou exkurze pro uzavřenou společnost, oslavy narozenin, fotoakce,  nebo rauty v netradičním prostředí.  Pro ty je ideální krytá hala s exponáty - historickými lokomotivami.  Samozřejmostí je přípojka vody pro catering a elektřiny (220 / 380 V) pro každou audiovizuální techniku. Hala je velmi dobře osvětlena, na přání ji lze i vytápět teplomety. Na přání lze  agregátový vůz zařadit i do vlaku a napájet jím cokoli (do 30 kW) poblíž tratě.

Program, otevírací doba areálu, doprovodná jízda parního či motorového vlaku, jízdní řád, (foto) zastávky, to vše je zcela na libovůli zákazníka. Jako jediný pro vozovatel dráhy i celého areálu garantujeme ničím nerušený průběh akce (což např. v síti veřejných státních drah nemusí vždy platit). Jízdy u nás začleníme do už hotového programu či připravíme akci ,,na klíč“ včetně stravování, ubytování, přepravy historickými i současnými autobusy i vlaky ČD i soukromých dopravců (za zajímavé ceny) odkudkoli v ČR.

Bufet ,,U sacího napaječe“ je standardně stacionární, lze jej ale zařadit i přímo do vlaku.  Vítané zpestření oslav narozenin může být zvláštní jízda parního vlaku či opékání pochutin na ohništi v pozadí s ke službě vždy pohotovou parní lokomotivou… Kromě firemních akcí a různých oslav je dráha a její infrastruktura vhodná k pořádání dnes tak moderní ,,zážitkové turistiky‘‘ třeba i formou dárkových balíčků. Přátelům techniky či historie tak mohou nejbližší darovat výlet nejen do bývalého Rosicko-oslavanského uhelného revíru, ale i cestu časem do dob dávno minulých, kdy stroje byly na páru a nastartovat neznamenalo otočit klíčkem, ale naštípat dřevo. Vždyť kdo v dětství netoužil být popelářem, výpravčím či topičem parní lokomotivy…

Jednou z výhod Regionální úzkorozchodné železnice je její provozní flexibilita. Stejně jako v minulosti tyto dráhy přepravily opravdu cokoli kamkoli, do každého statku, dolu, cihelny či tovární haly a třeba i za roh, vše bez použití dnešní techniky pásových dopravníků či vysokozdvižných vozíků, tak dnes si kromě tradičních komodit poradí s jízdními koly či jakýmkoli rozměrnějším sportovním náčiním, osobními vlaky pro každou příležitost i nákladními vlaky pro fotografy a filmaře.Výše zmíněné moderní technologie téměř zcela vytlačily úzkorozchodné železnice z průmyslu, zemědělství, lesnictví a stavebnictví, některé tratě a vozidla však měly štěstí a neskončily v železném šrotu, ale přetvořily se v muzea či výletní železnice s provozem v turistické sezóně. Vzniklo zajímavé spojení někdy i sto let starých lokomotiv a nákladních vozů a nových osobních vozů postavených často až po roce 2000, ale v tak historizujícím stylu, že většina návštěvníků na první pohled ani nepozná, ve kterém století byl vůz vyroben. To je vidět dobře třeba na elektrické lokomotivě Siemens z roku 1908 a letním otevřeném krytém voze tramvajového typu posta-
veném v dílnách muzea roku 2002. Další výhouzavřeného systému Regionální úzkorozchodné železnice je jeho nezávislost na síti veřejných (státních) drah a to jak v ohledu provozním tak legislativním. Udržovat v provozu vzácné a obzvláště parní stroje je stále dražší a tak se s představením tohoto divadla ohně, vody a páry setkáváme stále méně. Pořádat takovou zvláštní akci u menšího dopravce na úzkorozchodné dráze vyjde podstatně lev- něji a je tak dostupnější pro všechny objednavatele: školy, turistické či historické spolky, firemní akce i cestovní kanceláře specializující se na (jižní) Moravu, kterým lze zakomponovat výlet vláčkem do každého (i celodenního) programu - to vše cca 25 km od Brna, odkud se do Zbýšova dopravíme pohodlně do 30 minut po dálnici D1 nebo do hodiny vlakem přes Zastávku u Brna a pak autobusem IDS JMK.

Ceník jízdného na Regionální úzkorozchodné železnici Zastávka u Brna – Babice u Rosic – Zbýšov :

Jízdenka na vlak je nepřenosná, jízda je garantována pro jednu cestu tam a zpět, avšak při volné kapacitě vlaku ji lze použít i vícekrát. Vstupné do muzea je součástí jízdenky. Platí pouze v den označený datovým razítkem. Za fotografování, filmování apod. se žádný poplatek nevybírá

Ceník jízdného při jízdách pro veřejnost:

dospělí :                                                   200 Kč
děti 6-15 let :                                            100 Kč
děti do 6 let :                                            zdarma
rodina (2 dospělí a 2 děti 6-15 let) :        500Kč

jízdních kola, kočárky, zavazadla, psi      zdarma   

Přepravu jízdních kol a jiných rozměrnějších zavazadel je třeba hlásit předem mailem na info@mpz.cz nebo telefonicky na čísle 605 464 222. Nástup cestujících a podej zavazadel jinde než ve stanici Zbýšov je třeba hlásit taktéž, protože vozy do vlaku lze přidávat vždy jen ve stanici Zbýšov. 

Další služby :

otevření - prohlídka muzea mimo otvírací dobu : minimálně 15 vstupenek pro dospělé (2 400 Kč)

zvláštní jízda vlaku v motorové trakci :

minimálně 30 vstupenek pro dospělé(5 400 Kč) za přistavení vlaku + hodinu jízdy vlaku nebo 
k službě pohotové motorové lokomotivy (každá další započatá hodina = 500 Kč)

zvláštní jízda vlaku v parní trakci :

minimálně 55 vstupenek pro dospělé (9 900 Kč) za přistavení vlaku a zatopení parní lokomotivy
+ hodinu jízdy vlaku nebo k službě pohotové parní lokomotivy (každá další započatá hodina = 900 Kč)

Minimální počet vstupenek znamená, že je-li skupina větší, směrodatný je skutečný počet osob.

Mateřské, základní a střední školy mají z cen objednání zvláštních vlaků slevu 20 %.

Pro školy, školky a zařízení pracující s dětmi, které jsou zřizovány městem Zbýšov a obcemi Babice a Zastávka jsou vypravovány po dohodě motorové nebo parní vlaky zdarma.

Pro všechny vlaky je z technických důvodů výchozí i cílová stanice Zbýšov. Do hodinové sazby vlaku se započítává i čas strávený čekáním, fotozastávkami apod.

pouze pronájem areálu : (pouze mimo otvírací dobu muzea)

2 500 Kč za otevření
+ 500 Kč za každou započatou hodinu pronájmu